O zahradničení

Minulou sobotu vylezlo konečně sluníčko a s ním i všichni zahrádkáři,
kteří se už nemohli dočkat, až poprvé zaboří rýče a své ruce do hlíny,
až se poprvé projedou se sekačkou po zahradě. Takže i my jsme radostně
vyběhli na zahradu, a že postříháme živý plot. Jarda si půjčil štafle od
sousedů, napojil systém prodlužovaček a stříhal. Šlo mu to parádně, jukal
na mě skrz okno do kuchyně, kde jsem vařila oběd. Když jsem měla vše
připravené, volám na rodinu, ať už jdou. Columbo křičí:" mami, mami,
táta přesekl kabel!"No bezva. Sice se hájil tím, že jako bejvalý pražák
má velmi malé skore v defektech, ale moc mu nevěřím. Po "O" to chvíli
spravoval, ale bylo tam moc drátů na jednu čokoládu, tak si nakonec vzal
kratší prodlužovačku a dostříhal to s ní. Já se plazila pod keři, za
keři, mezi keři a všechno vyhrabávala. Z radosti, že nám jde práce od
ruky jsme ještě trochu podřezali jabloň. Začalo lehce pršet a blížila se
zavírací hodina sběrného dvora, takže jsem vše narvali do tašek a do
auta, zbytek do káry s důmyslnými sajtničkami vyrobenými ze staré
postele a sušáku na prádlo. S tím jsem jela já - bezdomovec by mi
záviděl. To už bylo 15 minut do zavíračky. Přidala jsem do kroku,
vyzouvaly se mi boty, asi je tam nechám. Jaroušek už vyhazoval větve a
děti si idylicky hledaly poklady na smeťáku. Našly si báječnou poličku, která se
jim prý bude hodit k pískovišti. To už začalo fest pršet a rodina ve
strachu o maminku, aby neprochladla, vymyslela, že si sednu do kufru
auta a kárku budu přidržovat. Tak jo. Vyjeli jsme. Jednou rukou jsem
držela vozejk, nohou jsem jistila poličku v něm a druhou rukou jsem
podpírala víko kufru, protože to mi při výmolech a razantní jízdě padalo
na hlavu. Projeli jsme městečkem až k nám na zahradu, a když to viděla
maminka, málem se počurala. Ale plot je jako když střelí.....

zapsala Bobule

PS: Jarda prodlužku opravil, odkousnutý kabel dal Columbovi na hraní a zbytek napojil
do samce.