Safírové brko

Každá rodina má nějakého kostlivce ve skříni. Ta naše ho má blankytně
modrého a má čtyři kola. Není ve skříni, ale na parkovišti před Járovou
prací. Auto je to tuze pěkné, v kůži, sporťák, takové na letní řádění.
A protože před tou prací stojí již dlouho a začíná to už být nápadné
(některým nápadnější), tak Jarda dospěl k závěru, že to tedy prodáme.
Jenže, dálkové ovládání nefunguje (baterka), manuálně otevřít taky ne
(zatuhlý). Kupuje tedy novou baterku do klíče a ...a nic. Loví na netu
info, jak se do toho dostat jinak. Prý je asi vybitá i baterie auta, prý
má trochu nadzvednout haupnu a nějakým drátem vycvaknout víko a baterii
dát nabít a pak už ok. Takže jsme doma řešili háky, rozebrali jsme
kleště na obracení buřtů a získali jsme dva profi háky. S touto výbavou se
opět čochnil v autě. Povedlo se, Jára pěl ódy na své zlaté ruce, baterii
dal nabít. Další den jí tam vrazil a pokoušel se to opět otevřít. Auto
se rozhoukalo. Ještěže je Jarouš klidné povahy, já bych vzala cihlu.
Takže jsou dvě řešení, nějaký zámečník nebo vymlátit okýnko, ale nejdřív
se musí zjistit, kolik stojí nové (3800), takže zámečník. Přijel chlupatý frajer,
něco chlístnul do zámku, zavrtěl klíčem, řekl že to nejde, ať mu dá na
benzín a odfrčel. Jára se nehroutí a volá panu B., aby doporučil postup.
Ten vytahuje telefon na extra třídu zámečníka. Přijel pán s plným autem
různých kufříků s dráty, jehlicemi, pilníky a vůbec. Taky něco šplíchl
do zámku, pošťoural, přiohnul, ubrousil a tramdadadá.....je to
otevřeno!!! Jarda jásá, vrátný jásá, celá budova jásá, možná i paní
Kadrnožková s Jonatánem.....Takže Jaroslav uklízí v tom safírovém zázraku a
slavnostně ho s panem B. odvážejí do bazaru.....Šťastnou cestu, brzy
najdi nového majitele!!!

zapsala Bobule