Škola zavolala

Takže je středa a zdá se, že všichni už mají vyladěnou formu, co se týče zavážky dětí do škol a školek. Jára, aby zaopatřil celou rozvětvenou rodinu a ženu bez práce, jezdí tedy brzo. Děti ještě společně vyženeme z postele (což je každý den těžší) Kolombo je unavenej jen co procitne a Evelína se snaží splynout s peřinou. Pak oblíkačka, zuby, culík, snídaně Kolombo, Evelínko, ty dostaneš ve školce. A vytáhnu stařičké puntíkaté kolo po babičce z roku tak 1930, na přední nosič hodím aktovku do školy, do ruky kufřík s výtvarkou, Kolombo běží odemknout branku ....a urve se ucho u kufru. Evelína drží kolo, to jí za chvíli přimáčkne, řve. Spravím kufr a stavím kolo, opět se uškubne kufr, fajn jdu pro kleště, ale barák je zamčenej, volám Kolomba s klíčema. Vybíhám do patra, hledám kleště, už je trochu zpoždění, opravuju kufřík, pro jistotu si je beru s sebou do mikiny a jedeme. Obě děti sedí na nosiči, já statečně zabírám do pedálů. Hlavně se nenaklánějte, děti, můžeme spadnout. První zastávka školka, druhá škola, mávám a odjíždím. Skoro doma jsem si vzpomněĺa, že mám zařídit jídelnu, tak to otáčím a jedu tam. Fronta, přihláška, děžurná naštvaná - kdo by čekal ty davy na začátku roku, že...Jedu opět domů, mám hlad. Pak trochu šiju koně a skoro přehlídnu, že zase musím do školky, protože dneska vyzvedávám po O. - tedy po jejím O. - já jsem zatím bez O. Jdeme vesele a říkám jí, že mám fakt hlad, před dvířky zjistíme, že jsme tam nechaly klíče...Halt to nemáme ještě vychytaný...... Dnes mi jeden tatínek obdivoval kolo, chválil blatníky a mě - prý vypadám jako Vašáryová z Postřižin. Také říkal, že bych měla ještě zainvestovat do celkové renovace stroje, ale když jsem mu po závěrečné děkovačce předvedla, že odvezu obě děti i s báglem, spadla mu čelist, kam se ostatní kola hrabou, že?

zapsala Bobule

PS: podle ohlasů doplním i fotku kola....