Svařovačka – podzim 2011

Ahoj, tak mi to zase nedá a sedám ke klávesnici, abych se s Vámi podělila o zážitky. Motám anděly z drátků a aby to bylo krásné a úžasné, půjčil mi Jára loni od maminky kolegyně svařovačku na igelit. Byla jsem z toho naprosto nadšená, ale maminka to chtěla vrátit. Pokusili jsme se jí uplatit, ale nechtěla o tom ani slyšet, prý srdeční záležitost, nebo co. Tak se Jára hluboce zamyslel a překvapil mě koupí mé vlastní svařovačky ETA. Hned jsem to vyzkoušela, ale ejhle, byly tam dva dráty a dělalo to 2 sváry, tudíž dost blbý. Tak jeden Jaroušek ufiknul. Teď to bylo perfektní. Akorát tam ještě byl takovej undrholt, který odsává vzduch. To andělé nepotřebují, tak to manžel ustřihl také. OK. Teď to zavařuje fakt skvěle. Najednou se udělal na drátu ohýnek a přepálil se. Tak jsem na netu objednala náhradní dráty, pro jistotu 3. Nejdříve jsem uvažovala o nějakém zvonkovém, ale pak mě síla zodpovědnosti přesvědčila. Jeden večer jsme zasvětili výměně drátu. Ztratili jsme nějakou pružinku a na druhé straně to J.urval od trafa, naštěstí mám i letovačku, není problém. Paráda. Sice to nebylo natažený, takže to dělalo pytlíky s vlnovkou, ale dobrý. Asi po 40 andělech opět ohýnek a přepálenej drát. Už to máme nacvičený, natahujeme, teď pořádně....a přervali jsme ho. Tak máme poslední drát. Poslední pokus, už vypadávají všechny trafa, některý se urvaly, celý to letí do popelnice. V podstatě nám dochází, že jsme to pohnojili tím fiknutím prvního drátu. Jára slibuje novou. Koupili jsme na Aukru = německou, prý jí používaly na zabíjačku, už došly prasata, tak jí pouštějí dál .....má příběh, to mám ráda. Je s jedním drátem, nic nefikáme a svařuje jako bohyně.....

zapsala Bobule