Postel - dějství druhé

Na výzvu, kterou jsme vyhlásili na zkracování postele, se nikdo nepřihlásil. Tak jsme s ní nic nedělali a do díry jsme smotali letní peřiny. Spí se nám dobře, užíváme si luxus 40ti cm navíc do stran. Až do tohoto víkendu. Z pátku na sobotu, ve 4.30 před kokrháním, rána jako z kanónu a Jára se zřítil k zemi. My ostatní se pomalu šoupeme do vzniknuvšího kráteru. Já se drápem zachytím a vyškrábnu se na okraj jícnu. Rozsvítím a vidím, že pod námi rupla postel. Nadvakrát. Vyrveme Járu z postele, ten je natolik rozespalý, že ještě nechápe vážnost situace. Pak se probere a nadává, odnášej to Brňáci, páč postel je odtamtud. Zjišťujeme, že prasklo středové prkno, které nese rošty. Prkno bylo slepeno z malých prkýnek a hranolků, asi po 20 cm nenápadně pospojovaných. A přesně v těch spojích to pokřupalo. Jarda velice rychle rozebral zbytky, přeměřil a jeli jsme koupit nový střed, nejlépe fošnu. Bohužel tady u Říhy nemají, u Žáčka taky nic. Čeká nás noc jen v ohradě, mně to připadá, že spíme v pařníku nebo v pískovišti. Není to vůbec příjemný, nedá se z toho vstát a vůbec jsem nedosáhla na lampičku! Máma dnes jela na pilu, taky nám nic neuříznou, nemaj materiál. Až v truhlářství, které patří rockerovi ze skupiny "After 40", měla úspěch. Tam to fiknou z klády. Patrně si představil tu žhavou rockovou jarní noc!

Zapsala Bobule