Víkend

V pátek má Jára koncert s novou kapelou u nás na Jezu. Bereme celou rodinu, sousedy a jdeme na událost dlouho připravovanou. Tři neděle je slunečno, v 18.50 začíná pršet. Produkce je od 19h. Před hospodou pobíhá dítě jen v pleně. Má ji skoro u kolen, jak je těžká. Kapela koncert odpíská, protože by jim napršelo do drahých nástrojů a do beden. Dítko je tam s tatínkem a s dalším sourozencem. Tatínek chce evidentně užít pátečního večera, tak nasadí svoje triko na dítě, by toto neprochladlo. Chlapeček ho courá po zemi, zvolna ho máčí a připomíná bubáka. Prší stále silněji. Triko už má durch. Tatínek operativně navléká na synka pytel na odpadky, napjatě čekáme, jestli udělá díru na hlavu. Nakonec udělá. Na zemi jsou už louže, takže mrňous se zamotává do mokrého trika s igelitem a pořád do nich padá. Taky řve. Zvedají ho na střídačku i cizí lidé. Otec stále nehodlá opustit nálevnu. Druhý sourozenec - taky s pytlem, je už rozmrzelý. Rodič stále nezaznamenává únavu dětí. Nakonec se i s kočárem odpíchne a jdou domů. My také.
Sobota. Prší. Jedeme do Mělníka na vinobraní. Prší strašně. Sedíme hodinu v autě a přemýšlíme, jestli počkat nebo to obrátit domů. Tak ne. Stavíme stánek s oplachtěním proti dešti. Vedle u sousedů se jim namočila sůl - prej se ale nerozmočí, jen odbarví. Pokud nikdo nechodí před naším obchodem, chrstneme vodu ze střechy. Prší často. Jára si kupuje od číňana přesolené nudle, já mám od jiného pro změnu studené. Tak takhle to tedy nepůjde. Dojedeme letošní rok a šlus. Jára už hledá místo na hřebík, kam co nejdříve pověsí celou Kočku Kouli. Neděle jen jeho myšlenku podporuje. Prostě prochcanej víkend - jako ta plena u kolen......

zapsala Bobule

PS: Od pondělí je zase slunce....