Hra

Našla jsem na webu odkaz na Velkou rodinou hru po Starém městě. Prý to zabaví malé i velké, kdo to nezná, tak tato je na poprvé ideální. Dobrá, projdeme se po Praze, budeme mít nějaký ten pohyb, užijeme si to. Některé rodiče to prý natolik pohltí, že děti ke hře vůbec nepustí. Trochu to komplikuje sobotní Járovo hraní v Kaštanu, přeci jenom noční rozborka a zborka bubnů, přenášení spících dětí z auta a přechod na letní čas, dá zabrat. V prvních instrukcích přišlo, že si máme vyrobit kartičky a namalovat určená zvířata. Druhý mail obsahoval skrytý návod místa startu - ve verších. Sešlo se asi 15 rodin. Obdrželi jsme mapu, pravidla, červený balonek na rozpoznání skupin a rozprchli jsme se lovit zvířata na erbech a štítech domů. Různá zvěř - různé body. Při střetu s jinou skupinou s balonkem se pořádal "lov" těch namalovaných kartiček. Při prvním boji jsme přišli o mouchu - Colombo začal nadávat, při druhém o kuře - Evelínka začala řvát a při 3. nám drak sebral lišku. Tak to už byl vážně problém. Vypadalo to na totální zásek mladších účastníků. Naštěstí jsme pak vyhráli nádhernou žábu a Evelína zpět svoje kuře. Potom jsme se radši začali lovu vyhýbat a skrývat se. Pilně jsme chodili a hledali na domech zvěř. Bylo krásné ráno, oživlé sochy se teprve malovali v zákoutích domů a nahaněči turistů se nám snažili vnutit své služby, když viděli, jak koukáme do papírů. Jára byl stopař - práce s mapou, Colombo lovec - hlásil zvířata, Evelína bránila zbylé kartičky, já zapisovatelka. Na konci hry vykupoval obchodník nalezená zvířata. Divil se, že jsme nenašli na Anenském náměstí lva velikosti slona, ale místo toho Poseidona s rybkou. A že v jednom průčelí jsme nahlásili: jelen + pes + holub. Prý se tam musí podívat, jestli holuba nepřehlédli. No jestli tam ještě bude, on totiž po zapsání do tabulky trochu otočil hlavou, ale na první pohled byl jako z pískovce! Hra byla skvělá, kdo chce webovky, ať se ozve. Určitě doporučujeme.

Zapsala Bobule